Přestože k recyklaci malého počtu solárních panelů dochází, nejedná se o sériovou recyklaci. Recyklují se většinou vadné kusy, které ani nebyly instalované. V současné chvíli se totiž nevyplatí, aby existovala specializovaná recyklační metoda výhradně pro fotovoltaické panely. Nejdříve k tomu dojde až po roce 2030, kdy začnou dovršovat životnost FV panely instalované před rokem 2010. V Německu budou tento problém řešit možná o pár let dříve, protože tam probíhala instalace FVE dříve.

Směrnice Evropského parlamentu a Evropské Rady

Směrnice Evropského parlamentu a Evropské Rady říká, že se recyklace FVE váže k ekologickému likvidování FVE s minimálním dopadem na životní prostředí. Vzhledem k minimálním zkušenostem s recyklací je těžké stanovit potenciální zisky z recyklovaných složek a náklady na recyklaci. Nyní není stanoven žádný poplatek, který by se za recyklaci panelů na konci životnosti musel hradit.

V případě recyklace FVE nese veškerou zodpovědnost výrobce solárních panelů v rámci aktivity PV Cycle. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EC ze dne 4. července 2012 (WEEE) o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) byla publikována v Úředním věstníku Evropské unie 24. července 2012 a vstoupila v platnost 13. srpna 2012. Členské státy Evropské unie museli směrnici zapracovat do státní legislativy do konce roku 2014.

Ve směrnici stojí, že „sběr, skladování, přeprava, zpracování a recyklace OEEZ, jakož i jejich příprava k opětovnému použití, se provádějí v souladu s přístupem, který dbá na ochranu životního prostředí a lidského zdraví a umožňuje zachování surovin, a jejich cílem je recyklace hodnotných zdrojů obsažených v EEZ za účelem lepších dodávek komodit v Unii.“ Je žádoucí, aby se využilo celé zařízení bez potřeby recyklace. Fotovoltaické panely byly zařazeny do kategorie "Spotřební elektronika a fotovoltaické panely".

Fotovoltaické panely jako solární odpad

Odpad je definován jako jakákoliv movitá věc, které se chce fyzická či právnická osoba zbavit. V případě, že odpad najde jiné využití, přestává být odpadem. Využití odpadu má vždy přednost před jeho zneškodněním. Například uložení odpadu na skládku je až poslední možnou variantou. Člověk, který z movité věci udělal odpad, je povinen odevzdat odpad oprávněné osobě a zařadit jej do správné kategorie.

Zákon o odpadech byl přijal v roce 2001. Od té doby byl téměř 30krát novelizován, kvůli zapracovávání směrnic Evropské unie. Zákon najdeme pod číslem 185/200 Sb. Poslední novela zákona byla nutná kvůli rozšíření o zákon obsahující podporované zdroje energie. V pořadí další novelizace zákona bude probíhat v rámci přijaté směrnice WEEE. Zákon o odpadech má zásadní vliv na nakládání s odpadem v souvislosti s minimálními dopady na životní prostředí, na ochranu lidského zdraví, využívání přírodních zdrojů atp.

Ustanovení týkající se likvidace fotovoltaických panelů zavádí do zákona o odpadech ustanovení o podporovaných zdrojích, č. 165/2012 Sb. Tato novelizace přináší nové definice v rámci fotovoltaických pojmů:

• Fotovoltaický článek je chápán jako článek tvořený polovodičovými nebo organickými prvky, které mění energii slunečního záření v energii elektrickou
• Solární panel je elektrozařízením tvořeným fotovoltaickými články a je určený k přímé výrobě elektřiny ze slunečního záření
• Solární elektrárna je výrobnou elektřiny, která ke své funkci využívá solární panely
• Provozovatel solární elektrárny je vždy držitel licence na výrobu elektřiny podle právního předpisu určeného k výrobě elektřiny získané ze slunečního záření

Zodpovědnost za recyklaci fotovoltaických panelů, které byly uvedeny na trh po 1. lednu roku 2013, nese samotný výrobce příslušných panelů. U fotovoltaických panelů, které byly na trh uvedeny před rokem 2013, nese zodpovědnost za recyklaci provozovatel fotovoltaické elektrárny.