Vše začíná u Slunce, u zdroje nekonečné energie. Na naši planetu však dopadá pouze nepatrný zlomek energie vyprodukované Sluncem. Sluneční paprsky dopadající na Zemi se označují jako globální záření a jeho většina se rozptýlí už v atmosféře. Záření se rozděluje na přímé a rozptýlené. Rozptýlené záření dopadá na Zemi po celý rok i přes zataženou až oblačnou oblohu, a i to umí fotovoltaika využít. Přímé záření je nejvyšší v letních měsících, kdy je jasná obloha.

Mírné podnebné pásmo a slunečné záření

Česká republika se nachází v mírném klimatickém pásmu, kde se díky oceánským a kontinentálním vlivům střídají roční období.

Sluneční záření je ovlivňováno zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou i čistotou ovzduší. Správnou orientací panelů ke slunci docílíte vysoké efektivity vaší fotovoltaické elektrárny. Sluneční svit dopadá na solární panely po dobu 1600 (v horských oblastech) až 2000 hodin (jižní Morava) za rok.

V letním období (duben – říjen) je získáno až 75 % celkové sluneční energie dopadající na naše území. Zbylých 25 % je pak získáno v období od října do dubna. Za rok je to 950–1340 kWh dopadající na m2.

Pro určení míry vhodnosti získávání sluneční energie existuje mapa slunečního svitu, která je sestavena z dlouhodobého systematického měření meteorologických stanic. Údaj o ročním úhrnu slunečního záření je stěžejní pro výpočet budoucí energetické bilance fotovoltaické elektrárny, a tudíž i k návratnosti investice.

Měření intenzity slunečního svitu

Nejčastěji se setkáváme se dvěma pojmy: délka a doba slunečního svitu. Délka je vyjádřena v hodinách a říká nám, jak dlouho slunce svítí během dne na obloze. Doba označuje čas, kdy je slunce přímo nad obzorem – čas od východu k západu slunce. Tato hodnota je ovlivněna oblačností a hodnota je zpravidla vyšší v létě než v zimě.

Součet délky slunečního svitu v průběhu roku nám udává určující hodnotu, zda je fotovoltaická technologii v dané lokalitě vhodná.

Fotovoltaická elektrárna a sluneční svit

K přeměně slunečního záření na elektřinu je třeba fotovoltaický systém, na který lze uplatnit dotaci od NZÚ.

Solární panely by měly být orientované na jihozápad. A aby na ně dopadaly sluneční paprsky co nejdéle, neměly by být ničím zastíněné. Požadovaný sklon solárních panelů je 25–50 stupňů k vodorovné rovině. Ovšem doporučovaný sklon určený pro celoroční provoz je 30–45 stupňů.